Objevy očkování

Očkování je pro mnohé zázrak moderní medicíny. Jen za posledních padesát let zachránilo po celém světě milióny životů. Na samém počátku přitom stál obyčejný venkovský lékař.

Edward Jenner – otec očkování

Průkopníkem moderního očkování byl doktor Edward Jenner – anglický lékař, který v roce 1796 provedl dnes již těžko představitelný pokus. Během svého pobytu na venkově si všiml, že dojičky krav, které jsou nakažené méně závažnými kravskými neštovicemi, nikdy neonemocní smrtelnými pravými neštovicemi. Z puchýře na ruce jedné z dojiček tedy odebral vzorek hnisu kravských neštovic a aplikoval ho do podkoží osmiletého chlapce. Po šesti týdnech udělal to samé s hnisem z pravých neštovic. Chlapec přesto neonemocněl. Na základě experimentu, který by dnes již před veřejností těžko obstál, pokračoval i s dalšími dobrovolníky a položil tak základní stavební kámen moderní imunizace.

Louis Pasteur – objevitel vakcíny proti vzteklině

Říká se, že Jenner očkování vynalezl, ale až Pasteur byl pravým objevitelem vakcín. Francouzský chemik Louis Pasteur byl totiž prvním vědcem, který dokázal vytvořit oslabenou formu viru a použít ji k imunizaci. Po úspěchu s několika vakcínami určenými zvířatům přišel se zásadním objevem – vakcínou proti vzteklině použitelnou i u lidí. Pasteur předpokládal, že vzteklinu způsobuje bakterie. Až později se ukázalo, že jde o virus, ten ale Pasteur ve svém tehdejším mikroskopu nemohl vidět. Musel proto vytvořit úplně novou metodu, jak vakcínu vyrobit. Pro své pokusy využíval nakažené králíky. Když králík uhynul, odebral kus jeho míchy a tu sušil ve sterilní baňce. Usušený virus byl méně aktivní než čerstvý. Postupně tak infikoval králíky méně a méně aktivním virem až nakonec získal jeho formu, která byla téměř neutrální a nezpůsobovala žádné projevy onemocnění. Důkazem účinnosti jeho metody byl devítiletý chlapec, kterého pokousal vzteklý pes. Vakcína mu zachránila život a Pasteurovi přinesla okamžitou slávu.

Emil von Behring – konec tetanu

Po úspěchu Angličana i Francouze přichází na řadu německý vědec Emil von Behring, první nositel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu. Behring spolupracoval s předním německým lékařem Robertem Kochem, který objevil i původce tuberkulózy. V jeho ústavu se Behringovi podařilo vytvořit tzv. antitoxiny – látky, které zabraňují účinkům bakteriálních jedů. Díky nim bylo možné vyrobit očkování proti tolik obávaným nemocem, jako je záškrt či tetanus.

Výzkum pokračuje i v současnosti

S pochopením těchto tří základních principů se výčet očkovaných nemocí rychle rozrůstal. Přesto stále nemáme vyhráno. Hrozby, jako je virus HIV či hepatitida C, jsou stále neočkovatelné, a vývoj nových očkovacích látek tak neustále pokračuje.