Původcem onemocnění jsou parazitičtí prvoci rodu Plasmodium. Plazmodia se pomnožují v červených krvinkách a vyvolávají třídenní, čtyřdenní nebo tropickou malárii. Zdrojem nákazy je nemocný člověk, přenašečem jsou komáři rodu Anopheles. Nemoc přenášejí pouze samice, které sají krev za soumraku nebo v noci. Malárie je jednou z nejrozšířenějších infekčních nemocí. Oblast výskytu nemoci sahá od 45. stupně severní šířky až po 40. stupeň jižní šířky. V praxi se jedná asi o 100 zemí, v nichž žije kolem 40 % světové populace.
Inkubační doba kolísá od 1 do 6 týdnů.
Onemocnění charakterizuje především horečka, která je zprvu nepravidelného charakteru. Teprve později dochází u třídenní a čtyřdenní malárie k vzniku typických malarických záchvatů. V případě tropické malárie se záchvaty dostavují nepravidelně a horečka může být i setrvalého rázu. Malarický záchvat začíná náhle zimnicí, třesavkou a vzestupem teploty ke 40 °C. Horečka trvá 2–12 hodin, rychle klesá a při jejím odeznívání se nemocný nápadně potí. Dalšími příznaky jsou bolesti kloubů, svalů, hlavy, nevolnost, zvracení, zvětšení sleziny a jater. Později se objevuje chudokrevnost, způsobená rozpadem červených krvinek. Třídenní a čtyřdenní malárie mají většinou příznivou prognózu. Tropická malárie ohrožuje osoby, které se s touto infekcí setkaly poprvé, na životě. Mezi život ohrožující komplikace patří poškození mozkové tkáně, selhání ledvin, plic a jater nebo poruchy cévního řečiště.
Léčba se odvíjí od typu malárie, onemocnění se léčí antimalariky. Účinná očkovací látka v současné době neexistuje. Při cestování do vysoce rizikových oblastí je zapotřebí preventivní užívání antimalarik. Důležitá je taktéž ochrana před samotnými komáry v podobě moskytiér, vhodného oblečení a repelentů.