Reakce na očkování

Přehled reakcí

Očkovací látky procházejí před uvedením na trh řadou velmi přísných testů. Přesto však mohou ve výjimečných případech vyvolat nežádoucí reakci organismu. Co je normální odpověď na očkování, a kdy bychom se naopak měli mít na pozoru?

Běžné reakce

Očkování je vpravení cizorodé látky do organismu, a tak nutně vyvolá v našem těle odpověď. Ta je doprovázena mírnými a nezávažnými příznaky, které se objevují v řádu několika hodin po vakcinaci a zpravidla během 2–3 dnů vymizí. Jedná se o tzv. očekávané, fyziologické reakce, jejichž seznam lze najít v příbalovém letáku očkovací látky.

Mezi lokální (v místě vpichu vzniklé) reakce patří:

• lehké zarudnutí,
• otok,
• bolest,
• modřina,
• zatvrdnutí,
• svědění.

Mezi celkové reakce organismu se řadí:

• únava,
• přechodně zvýšená teplota (do 37,4 °C), vzácně horečka,
• lehké bolesti hlavy, svalů či kloubů,
• zažívací obtíže,
• lehké chřipkovité příznaky – rozvíjí se během několika dnů po očkování živými vakcínami (např. spalničky, zarděnky, žlutá zimnice),
• zduření mízních uzlin,
• vzácně tzv. synkopa – krátkodobá ztráta vědomí – u citlivých jedinců, souvisí s pohledem na jehlu, se strachem z bolesti.

Rozsah fyziologických reakcí může být různý, od žádné reakce až po těžkou, zpravidla se však objeví nanejvýš středně těžký průběh. Lékaře je nutné vyhledat v případě, že vám těžký průběh reakce, např. úporná bolest či únava, zamezuje ve vykonávání běžných denních aktivit. I pokud bude nutné přechodně užívat léky či dodržovat klid na lůžku, odpověď organismu je fyziologická, tedy zjednodušeně řečeno normální, a nepředstavuje tak pro pacienta větší hrozbu.

Při teplotě nad 38 °C by měla být užívána antipyretika (léky na snížení teploty). Je však lepší se před jejich nasazením poradit s lékařem, protože horečka hraje svou důležitou roli v obranné a varovné reakci organismu a není dobré ji podceňovat.

Závažné reakce

Výjimečně může dojít k takové reakci organismu, která pro očkovaného představuje riziko. Příčinou této reakce je neadekvátní odpověď imunitního systému, která už hraničí s patologickým (chorobným) procesem. Mezi její projevy patří:

• zarudnutí nebo otok v místě vpichu, který průměrem přesahuje 10 cm,
• teplota nad 40 °C,
• u dětí několikahodinový úporný pláč,
• přechodné obrny nebo křeče svalů,
• přechodné další neurologické příznaky (změny vědomí, hybnosti, ztráty či změny hmatového vnímání).

Nežádoucím komplikacím se předchází hlavně tak, že nejsou očkováni rizikoví jedinci – kontraindikace očkování jsou jasně stanoveny, viz článek Kdy by se očkovat nemělo. Při dodržení všech doporučených postupů je riziko vzniku těchto komplikací tak nízké, že jej hrozba případné nákazy mnohonásobně převyšuje. Obavy z očkování kvůli nežádoucím reakcím jsou tak mnohdy přehnané.

Alergické reakce

Nejobávanější alergickou reakcí na očkování je anafylaktický šok – bezprostředně po aplikaci látky vzniklý otok v hrdle, pokles krevního tlaku, vyrážka a řada dalších příznaků. Vyžaduje okamžitý lékařský zásah, nezbytné je zajištění průchodnosti dýchacích cest, podání adrenalinu a transport do nemocnice. Dalším typem alergické reakce je tzv. sérová nemoc, projevující se bolestmi kloubů, kopřivkou a zřídka postižením ledvin. Ta se může rozvinout po podání speciálních vakcín s protilátkami, které se však používají jen ve velmi výjimečných případech (např. postexpoziční očkování proti vzteklině).

Kontraindikace

Je celá řada situací, při nichž bychom si měli očkování raději odpustit. Ať už kvůli tomu, že nemusí být účinné, nebo dokonce kvůli riziku, které by očkovací látka představovala pro naše zdraví.

Kontraindikace, tedy stavy, kdy se očkovat nesmí, můžeme z časového hlediska rozdělit na dočasné a trvalé. V prvním případě se očkování pouze posune na pozdější dobu. Typickým důvodem bývá právě probíhající akutní infekce, kterou může být např. běžná rýma či chřipka nebo průjmové střevní onemocnění. Naopak nikdy nesmíme očkovat v případě, že se u člověka vyskytuje:

• Alergie na některou ze složek vakcíny – např. vaječná bílkovina ve vakcíně proti žluté zimnici, antibiotikum neomycin ve vakcíně proti spalničkám. Musí však jít o tzv. anafylaktický typ alergie, jaký známe třeba od alergiků na včelí bodnutí, tzn. se závažnou akutní reakcí zahrnující otok v hrdle, vyrážku a pokles krevního tlaku a hrozící až smrtí.
• Předchozí těžká reakce na toto očkování – např. kolaps, křeče, horečka nad 40 °C.
• Imunodeficientní stav – nedostatečná funkce imunitního systému, ať již vrozená, či získaná, např. při leukémiích. V tomto případě nemůžeme použít očkovací látky obsahující živé, pouze oslabené původce onemocnění. Rovněž oslabený imunitní systém by se jim totiž na rozdíl od zdravého nemusel ubránit. Příkladem takovýchto látek je vakcína proti příušnicím, zarděnkám, spalničkám, ale třeba i povinné cestovatelské očkování proti žluté zimnici.

Další možné kontraindikace, kdy je riziko očkování nutno zvážit a individuálně posoudit:

• Dlouhodobá léčba kortikoidy (chemická obdoba hormonů kortikosteroidů, používaná pro léčbu u alergií a autoimunitních chorob) – může vést k částečnému potlačení imunity.
• Neurologická onemocnění v aktivním stadiu – např. roztroušená skleróza.
• Těhotenství – opět tu živé vakcíny představují určité riziko.
• Věk – proti žluté zimnici se nesmí očkovat děti mladší 4 měsíců, i u starších dětí je však nutno zvážit rizika.

Strach z nežádoucích reakcí po očkování však nesmí převýšit strach z nemoci samotné, která má obvykle daleko větší pravděpodobnost vzniku i závažnost průběhu. Stanovení trvalé kontraindikace je proto vždy závažným rozhodnutím, které musí být naprosto opodstatněné a provedené kompetentním lékařem.

Reakce po očkování

Očkování představuje pro náš organismus určitou zátěž, se kterou se musí vypořádat. Na to naše tělo potřebuje klid a energii. Vždy je také třeba počítat s možností vzniku nežádoucích reakcí. Je proto nezbytné po očkování udržovat klidový režim. 

Hlavní zásady režimu po očkování

Počkejte v čekárně.

Asi 30 minut po očkování má očkovaný zůstat v klidu a pod dohledem lékaře. Větší význam má toto opatření u dětí, avšak i dospělý může na neznámou očkovací látku vyvinout akutní alergickou reakci, která vyžaduje odborný lékařský zásah.

Zůstaňte doma

V den očkování raději nechoďte mezi lidi – do práce, do školy ani do supermarketu, pokuste se vyhnout i MHD. Kde jsou lidé, tam jsou i nemoci a virová infekce může zhoršit reakci po očkování. Od podzimu do jara, v době zvýšeného výskytu chřipek, angín a podobných onemocnění dýchací soustavy, se nedoporučuje navštěvovat společenské akce po dobu jednoho měsíce po očkování.

Nepřepínejte se

Ani s fyzickou, ani s psychickou aktivitou by se to první den po očkování nemělo přehánět. Od druhého dne již můžete vykonávat běžné denní aktivity, ale s běháním maratonu je přeci jen vhodnější ještě chvíli počkat. Doba doporučeného klidového režimu se liší podle druhu očkování, obvykle bývá od 2 do 14 dnů u očkování živou vakcínou (např. žlutá zimnice). Vyvarujte se i slunění, saunování a dalším pro organismus extrémním situacím.

Hlídejte se

I pozdní těžké nežádoucí reakce po očkování jsou velmi vzácné, ale v případě, že nastanou, je třeba vyhledat lékaře. A to jednak kvůli kontrole a pomoci, jednak kvůli oznámení této skutečnosti. Lékař totiž informaci předá na vyšší místa a následně může být rozhodnuto např. o pozastavení očkování vakcínou z této várky.

Lékařská pomoc

Běžné reakce na očkování mohou probíhat různě intenzivně, od žádné až po těžkou reakci. Lékaře je nutné vyhledat v případě, že vás průběh reakce obtěžuje, případně zamezuje ve vykonávání běžných denních aktivit.

Příkladem projevu těžké reakce je:

• zarudnutí nebo otok v místě vpichu s průměrem přes 5 cm,
• spontánní bolestivost v místě vpichu (bolest bez dotyku a pohybu),
• teplota nad 39 °C,
• úporná bolest hlavy, kloubů či svalů,
• těžká únava, spavost,
• úporná bolest břicha či zvracení.

Na místní reakce se používá studený obklad nebo různé protizánětlivé masti a gely. Na celkové reakce organismu vám mohou být podle charakteru reakce předepsána analgetika, antipyretika či antiflogistika (léky proti bolesti, horečce a zánětu).

Závažné stavy

Lékaře je nutné vyhledat v případě, že se objeví:

• zarudnutí nebo otok v místě vpichu s průměrem přes 10 cm,
• teplota nad 40 °C,
• u dětí několikahodinový úporný pláč,
• přechodné obrny nebo křeče svalů,
• přechodné další neurologické příznaky (změny vědomí, hybnosti, ztráty či změny hmatového vnímání),
• jakýkoliv další neočekávaný závažný příznak (neuvedený v našem seznamu ani v letáku k očkování).

Pomoc pacientovi se odvíjí od charakteru příznaků, jsou mu předepsány léky, může být nutná hospitalizace v nemocnici. V případě vzniku neočekávané reakce musí lékař tuto skutečnost nahlásit Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv. Do přezkoumání pak může být dočasně pozastaveno podávání vakcíny z této várky.

Anafylaktický šok

Silná alergická reakce v podobě anafylaktického šoku je nejnebezpečnějším ze všech nežádoucích poočkovacích stavů. Rozvine se během několika minut po injekci. Jejím podkladem je extrémní rozšíření cév spojené se zvýšenou propustností cévní stěny, což organismus vnímá jako zdánlivý nedostatek krve. To může vést až k selhání oběhu, ke ztrátě vědomí a následně ke smrti. Příznakem vzniklého anafylaktického šoku je:

• zrychlení pulzu,
• pokles krevního tlaku,
• otoky, zejména otok horních dýchacích cest,
• dušnost, kašel, pískoty při výdechu,
• kopřivka, svědění kůže.

Pokud takovýto stav vznikne, je nutné neprodleně volat rychlou záchrannou službu. 

Dalšími zásadami první pomoci u anafylaxe je:

• aplikace adrenalinu autoinjektorem dle návodu (poznaní alergici se sklonem k anafylaxi jej někdy mají u sebe),
• uložení postiženého na záda se zvednutýma nohama,
• podání antihistaminik (léků proti alergii),
• uvolnění těsného oděvu, případně studený obklad krku,
• komunikace s postiženým, kontrola jeho dechu a vědomí,
• v případě zástavy dechu masáž hrudníku.

Odborná lékařská pomoc spočívá v podání kortikoidů a adrenalinu, v doplnění tekutin infuzemi a v zajištění průchodnosti dýchacích cest.