Záškrt je bakteriální onemocnění vyvolané bakterií Corynebacterium diphtheriae. Onemocnění se vyskytuje celosvětově, po zavedení očkování však v menší míře. Vysoké riziko nákazy je především v rozvojových zemích Asie a Afriky. Záškrt je výhradně lidskou nemocí. Nejčastější přenos je kapénkovou cestou nebo kontaktem s kontaminovanými předměty. Zdrojem onemocnění jsou nemocní lidé i bacilonosiči.
Inkubační doba je 2–4 dny.
Bakterie neproniká do organismu, ale způsobuje povrchové poškození tkání, zejména sliznice dýchacích cest. Za příznaky onemocnění je zodpovědný bakteriální toxin, který ničí zdravou tkáň v okolí bakterie. Z poškozené sliznice vznikají povlaky, které brání proudění vzduchu a mohou vést k zadušení. Nemoc se nejčastěji projevuje jako těžká povlaková angína. Povlaky se nevytváří pouze na mandlích, ale mohou vznikat i v hltanu a hrtanu. Postupně dochází k mohutnému otoku dýchacích cest a krku se zvyšující se horečkou. Neléčené onemocnění může skončit zadušením nemocného. Komplikací záškrtu je prostup toxinu do krevního řečiště, kde způsobuje poškození srdce, nervové tkáně a ledvin.
Onemocnění se léčí antibiotiky a protilátkami proti bakteriálnímu toxinu. V závažných případech je nutná hospitalizace na jednotce intenzivní péče a izolace na infekčním oddělení.
Očkování proti záškrtu je v České republice součástí povinného očkovacího kalendáře. Očkovací látka proti záškrtu je součástí trojvakcíny – záškrt, tetanus, černý kašel. Dospělí cestovatelé, zejména nad 40 let věku, by se měly nechat před cestou do rizikové oblasti přeočkovat jednou dávkou vakcíny. Imunita získaná očkováním totiž nechrání po celý život.