Příležitosti odpočinout si od práce na cestách s nadšením využívají také lékaři. Jak k přípravám na letní dovolenou přistupuje ortoped a traumatolog? Co nikdy nechybí v jeho lékárničce? Jakou aplikaci má v telefonu a které cestovatelské úrazy nejčastěji ošetřuje v ordinaci? O tom všem jsme si povídali s MUDr. Jakubem Holešovským, lékařem Nemocnice Rudolfa a Stefanie v Benešově.
I my lékaři jsme částečně „postižení“ svým povoláním
Cítíte se na cestách jistější a připravenější na možné zdravotní komplikace vzhledem k tomu, že jste sám lékař?
Ta mince má dvě strany. Člověk se cítí jistější s vědomím, že by si v určitých situacích dovedl poradit. Na druhou stranu, i vzhledem ke zkušenostem z ordinace myslím na mnohá nebezpečí, která hrozí. Jako lékař dokážete lépe reagovat i mimo nemocnici v běžných životních situacích, když dojde například k úrazu, ale přesto nejste připraven zvládnout všechny zdravotní komplikace, které mohou nastat.
Jste tedy na dovolené částečně „postižen“ svým povoláním traumatologa a ortopeda?
Asi jsem. Když jede na dovolenou nezdravotník, určitě tolik nepřemýšlí nad zdravotními riziky, která mohou cestu zkomplikovat. Ale my lékaři denně vídáme spoustu zranění a známe situace, které je způsobily. Já osobně pak mám ty události v hlavě. Trampolíny, dopravní nehody, různé adrenalinové zábavy – i když na související nebezpečí nechcete myslet, je to tam. A je to asi přirozené. Když jede na dovolenou infektolog, bojí se zase nejrůznějších infekcí, které může na cestách potkat.
Zažil jste už na dovolené situaci, kdy jste dokázal sobě nebo svým spolucestujícím pomoci vyřešit zdravotní těžkosti?
Naštěstí jsem ještě nemusel řešit nic závažného. Možná i proto, že jsem opatrnější. Samozřejmě, když se lidé na dovolené dozvědí, že jsem lékař, začnou se na mě obracet s různými prosbami. Ale většinou jde o řešení banalit – jednoduchých infekcí, slunečních ekzémů a tak dále. Jen jednou jsem vykloubil vlastnímu dítěti loket. Ale hned jsem ho zasadil zpátky a všechno dobře dopadlo. Právě to jsou situace, kdy víte, co udělat. Kamarád, primář na ortopedii, mi zase nedávno vyprávěl, že když si jeho kamarádka na chorvatském ostrově zlomila zápěstí, udělal jí dlahu z vařečky, kterou přitáhl elastickým obvazem. Po návratu rentgen potvrdil, že zlomenina byla ošetřena poměrně kvalitně.
Co si balí do lékárničky traumatolog
Jaké lékařské vybavení si s sebou na cesty berete?
Paradoxně, u nás balí lékárničku manželka. Možná i proto, že já mám tendenci přidávat sádry a šití, ale zapomínám na úplně základní věci. Za mě je dobré mít – a moc lidí na to nemyslí – kapky do očí a do uší. Protože cestujete-li k moři, záněty spojivek nebo zvukovodů jsou velmi časté a dokážou potrápit. Ať jedeme kamkoliv, vozíme s sebou probiotika, pomáhají i preventivně na cestovatelské průjmy. Pro děti doporučuji vzít rehydratační roztoky, které se využijí v případě průjmů, děti rychle ztrácejí minerály, obzvlášť když se potí, a pak můžou nastat komplikace. Samozřejmostí jsou léky na bolest, na sražení teploty nebo lék na alergii – využitelný i při poštípání hmyzem. Balíme si i náplasti a elastický obvaz, se kterým se dají řešit vyvrknutí nebo přetížení kloubů, obinadla, obvazy. Já s sebou většinou vozím i základní vybavení pro řešení chirurgických ran, které jsem ale zatím nemusel použít. Samozřejmě, ošetřovat vážnější úrazy na hotelovém pokoji není úplně ideální. Jsem ale připraven, kdyby se cokoliv stalo. Občas přemýšlím, jestli si nevzít i vlastní sádru. Autem to není problém, v letadle jsou to přece jen kila navíc. Letos asi dvě role přibalím, protože naše malá dcerka je hodně divoká.
Ocitl jste se někdy v situaci, kdy jste na dovolené sám potřeboval pomoc od kolegy lékaře?
Neocitl, my lékaři si většinou jdeme pro pomoc, až když už opravdu chodíme po čtyřech. Já sám jsem se půl roku belhal s vyhřezlou ploténkou, než jsem to začal řešit. Spíš pomáháme s problémy druhým.
Úrazy z dovolené vídám v ordinaci denně
Setkáváte se ve své ordinaci s pacienty, kteří si své zdravotní těžkosti přivezli z dovolené?
Prakticky každý den. V zimě jsou to lyžaři z Alp – mezi zimní úrazy patří zlámané nohy, kolena, kotníky, bérce, takzvané lyžařské palce, tedy utržené vazy v palci. V létě přicházejí na řadu úrazy způsobené pádem z výšky – lidé, kteří tráví volno na chalupách, lezou na stromy, opravují chatičky. Často jde o poranění, která vznikla při kutění – řezné rány z cirkulárky, flexní a motorové pily. Klasikou je zranění způsobené při čištění zapnuté sekačky. V souvislosti s dovolenými v létě řešíme i repatriace, těžší úrazy, které jsou primárně ošetřeny v zahraničí a po stabilizaci stavu přicházejí k nám. Ty jsou přes léto na denním pořádku a je jich čím dál více.
Jsou letní dovolenkové úrazy spojené i s dalšími konkrétními činnostmi, které lidé častěji provozují?
Určitě, hlavně se sporty. Z mých zkušeností je nejčastější cyklistika. „Hitem“ letošního léta jsou úrazy na elektrokoloběžkách a elektrokolech. Mezi stálice patří zranění dětí na trampolínách, skákacích hradech a na letních táborech. U dětí obecně přibývá závažnějších úrazů, které se stanou při banálních aktivitách – například při jízdě na kole nebo dovádění u bazénů. U dospělých jde často také o míčové a kontaktní sporty, kdy ošetřujeme utržené achilovky, vykloubené a zlomené klíční kosti, vykloubené paže. Na dovolené lidé také zkoušejí věci, které běžně nedělají. Projedou se na čtyřkolce, na koni, pouštějí se do nejrůznějších vodních zážitků – chtějí si užít adrenalin. A nedopadne to dobře. A pak tu máme úrazy způsobené v opilosti – to je český národní sport, který provozujeme v tuzemsku i v zahraničí. Při letní službě, zejména o víkendech, přichází po 8. hodině večerní velká část dospělých pacientů společensky unavených.
Takže úsloví, že opilcům se většinou při nehodě nic nestane, můžete vyvrátit.
Naprosto neplatí. V opilosti si lidé často pořídí otřesy mozku, zlámaná žebra, zlámané kotníky, řezné rány, když propadnou sklem, a tak dále. Je toho spousta.
Exotickou cestu proberte s lékařem na cestovní medicínu
Když se vy sám rozhodujete pro destinaci, do které budete cestovat, hraje při výběru roli dostupná zdravotní péče?
Rozdělil bych to na dvě etapy. Než jsme měli dítě a cestovali jsme jen sami s manželkou, řešili jsme bezpečnost méně. Jezdili jsme na sever Afriky, Blízký východ, do Izraele, nebáli jsme se vyjet za hranice Evropy. Od té doby, co máme dceru, volíme spíše bezpečnější destinace. Když se nám dospělým něco stane, člověk to vždycky nějak vyřeší. Ale s dětmi je to komplikovanější. A přece jen, leckde v zahraničí zdravotní péče není nikterak valná – v porovnání se situací v ČR.
Zažil jste na cestách nějaké kuriózní případy, kdy jste byl z pozice lékaře překvapený léčebnými postupy?
Já spíše poslouchám o různých způsobech, jak byli ošetřeni pacienti, kteří k nám přijdou po návratu ze svých cest. A v této souvislosti bych doporučil těm, kteří se chystají do vzdálenějších a exotičtějších oblastí, aby před odjezdem navštívili odborníka na cestovní medicínu. Působí ve většině krajských měst – zpravidla jde o hygienika, epidemiologa nebo infekčního lékaře.
S čím konkrétně mohou pomoci?
Proberou s vámi přímo oblast, do které se chystáte cestovat, a řeknou vám, jaká je tam aktuální zdravotní situace, jaká zdravotní rizika tam hrozí. A to i vzhledem k charakteru aktivit, které se chystáte provozovat. Tito odborníci mají k dispozici detailní a aktualizované podklady, dokážou vás na cestu dobře připravit.
S exotickými destinacemi souvisí i očkování. Jak postupovat?
Myslím, že vhodné očkování lidé podceňují častěji než vybavení lékárničky. I v jižní Evropě nebo na severu Afriky můžete potkat břišní tyfus nebo žloutenku typu A – nemoc špinavých rukou. Která mimochodem hrozí i u nás. Očkování proti žloutence považuji pro aktivní cestovatele za jedno ze základních. Žloutenka sice většinou nepřejde do chronického průběhu, ale dokáže zkomplikovat plány a dost často vyžaduje i hospitalizaci. V případě exotičtějších destinací znovu odkazuji na konzultaci se specialisty na cestovní medicínu. Mají k dispozici kompletní vybavení očkovacími látkami a potřebnou odbornost. Například u malárie je podstatné, aby vybraná antimalarika působila na konkrétní typ v dané oblasti. Obzvlášť pokud se chystáte vyjet na vlastní pěst, má návštěva cestovního lékaře smysl.
Všeho s mírou
Máte pro cestovatele ještě nějaké další tipy, které mohou na dovolené pomoci řešit zdravotní komplikace?
Nejen na dovolené se vyplatí mít v mobilu aplikaci Záchranka. Ta může usnadnit lokalizaci, pokud jste například v přírodě, v nepřehledném terénu a potřebujete pomoc zdravotníků. Ale má i další užitečné funkce. Napadá mě také systém DROZD, spravovaný Ministerstvem zahraničních věcí. Pokud se v něm před cestou do zahraničí zaregistrujete, v případě neočekávaných událostí vám zástupci ministerstva mohou jeho prostřednictvím předat aktuální informace, případně poskytnout pomoc. V době covidové pandemie systém informuje také o podmínkách cestování do zahraničí a návratu zpět do ČR. A existují i další praktické aplikace využitelné pro cesty do zahraničí.
Čemu je třeba před cestou věnovat pozornost?
Zmínil bych cestování těhotných žen, které je čím dál populárnější. Zejména cesty k moři. V tomto případě platí, že je důležité svůj plán předem konzultovat s gynekologem a zajistit si cestovní pojištění. Opatrnost je namístě, také pokud cestují starší osoby nebo lidé s chronickým onemocněním. I tady platí pravidlo předchozí konzultace s praktickým lékařem nebo specialistou. Ten doporučí, zda je cesta vhodná a jak se na ni připravit. Pomůže také řešit doklady – například k injekčním jehlám u diabetiků, aby na cestách nevznikl problém. A obzvláště apelujeme na dostatečnou zásobu užívaných léků. Neměly by dojít ani v případě, že bude například odložen let nebo dojde k jiné události, která znemožní plánovaný návrat domů.
Co byste jako lékař na závěr vzkázal těm, kteří se právě vydávají na dovolenou?
Aby si zajistili cestovní pojištění. To je základ. Vědět, co budu na dovolené dělat, a zamyslet se, co je třeba připojistit. Podívat se na výše plnění a spoluúčast. Případně se o výběru pojištění poradit. Pokud máte cestovní pojištění a asistenční službu, v zahraničí vám to velmi usnadní řešení většiny zdravotních těžkostí, pomůže vám to překonat jazykovou bariéru. Jeden z mých kolegů, který trpí psoriatickou artritidou, je tak trochu smolař. Několikrát musel dovolenou rušit kvůli zhoršení kloubních obtíží, a když se konečně vypravil, hned druhý den ho chytil žlučník. Nakonec musel v zahraničí na operaci. Nemluví anglicky, takže to nebylo jednoduché.
A mé druhé doporučení zní – všeho s mírou. I když si jedeme na dovolenou užívat, je dobré nezapomínat na zdravý rozum a nepřeceňovat své možnosti. Pokud celý rok sedím u počítače, pravděpodobně nebude ideální, abych na dovolené najednou skákal s padákem a jezdil na vodních lyžích.
(nik)
